ZPM: zkratky prostě milujeme

V archivu tohoto blogu je několik článků, v jejichž názvu figuruje zkratka. To by samo o sobě naprosto nestálo za jakoukoli úvahu, je zde však věc, která nemohla uniknout mé pozornosti: totiž skutečnost, že tyto články, ač za čerstva nebyly povětšinou žádnou senzací, zaznamenávají trvalý úspěch. Jinými slovy: když zrovna nenapíšu žádnou horkou novinku, tak si mohu být jistá, že pokud na blog někdo zavítá, přečte si právě některý z těchto článků.
Myslím, že to má mnoho společného s naší láskou k vědě a vědeckému poznání. Vědci vytvářejí podobné zkratky velmi často, a tak je s nimi máme spojené: když tedy vidíme takovou zkratku třeba v titulku, kdesi na pozadí mozku vyskočí něco ve stylu „tohle bude dobré, spolehlivé a ověřené“. A když se titulek dokonce tváří jako psychologie, pak je úspěch zaručen, neboť se rozjede i druhá kolej „a navíc se dozvím něco o sobě – něco vědeckého, a tedy jistě pravdivého“.
Nejsem si úplně jistá, proč tak milujeme dozvídání se něčeho o sobě z vědeckých (či pseudovědeckých) zdrojů, ale musím se přiznat, že to na mě taky funguje. Ráda vyplňuji nejrůznější testy a pokud to není úplná ptákovina, tak si ráda čtu o škatulkách, do kterých mě dané testy zařadily. A zjevně v tom nejedu sama. Možná to bude tím, že někde v hloubi tušíme, že se vlastně tak úplně neznáme a že cesta za poznáním sebe sama je to nejdobrodružnější, co v tomhle životě můžeme podniknout – a že právě to nám přinese nejlepší ovoce. Další krok by pak již byl jasný: co je snadnější, než když mi o mně něco sdělí věda, bez námahy, bez rizika a s puncem důvěryhodnosti?
Byla by škoda téhle znalosti o oblibě zkratek nevyužít, beru ji tedy jako hozenou rukavici a dnešní článek je takovou další vlaštovkou. Zajímá už mě jen jedna věc; totiž jestli si ho čtenáři také oblíbí, nebo už na první pohled jim bude jasné, že jde o vtip, a tedy podfuk.

10 odpovědí na “ZPM: zkratky prostě milujeme”

  1. Off šem zavedené zkratky se v čase vyvíjejí.
    Např PC bylo původně zkratka Post Card (=pohlednice), pak Punch Card (=děrný štítek) a teprve až pak Personal Computer čili pécéčko.

  2. [1]: To v žádném případě nepopírám 🙂 Dnes ale mají kolem sebe zkratky tu specifickou auru, o které jsem psala, a nevím, jestli ji měly i dřív. Možná ano, akorát to vzhledem absenci internetu nebylo tak zjevné.

  3. Mně napadá ještě úplně jiné vysvětlení (možná úplně blbé), a to takové, že zkratka by mohla evokovat, že by i článek mohl být kratší… a co si budem povídat, kratší články si spíše přečte více lidí, než dlouhé elaboráty.

  4. [3]: Víš co na komentářích na blogu nemám ráda? Že když ho k někomu dám, odklepnu ho… tak pak už nemám šanci ho smazat a opravit si tam hrubku, které si všimnu až po tom odklepnutí 😀

  5. [4]: Jo takhle, jako že se vytvoří spoj "zkratka – krátké" a hned se článek jeví o mnoho přívětivěji! To mě nenapadlo 🙂 A s tím opravováním souhlasím, taky už jsem párkrát zalitovala, že tu taková možnost není 🙂

  6. Na mě tedy ZPM zafungovalo jako na slepici flus ;-D 😀
    Miluji zkratky a kdokoli jen koutkem oka nahlédne do mých zápisků z přednášek, ten se bude ještě dlouho škrábat na hlavě, cože má např. "dh-m." znamenat (jde o dehumanizovanou medicínu) 😀
    Horší je, když si vymyslím zkratku a když pak poznámky přepisuji, už netuším, co ta určitá zkratka vlastně znamenala… 😀

  7. [6]: To mi povídej – jedna spolužačka si vyžádala účtařské, daňové nebo jiné poznámky, rozšířila je po zbytku třídy a pak už jen chodily maily, co znamená nza, pdp a tuny dalších věcí, které mi přišlo zbytečné rozepisovat slovy.
    Maximálního účinku dosaženo v kombinaci s třímilimetrovým písmem.

  8. [6]: To je, panečku, přirovnání 😀 Tak aspoň na někoho to zafungovalo 😉 Jo, situace, kdy člověk kouká do vlastních poznámek a nevědoucně krčí rameny, je nejhorší 😀 (a to se se zkratkami děje fakt dost často!)

    [7]: Tak luštit ty blechy a ještě plné zkratek, no, nezávidím jim to (a ani ty maily tobě)! Každopádně jednou jsem si přepisovala poznámky od Jindry a ten sice píše velké, ale fakt se to nedá. Asi dvě minuty jsem koukala na jedno slovo a ať jsem dělala, co jsem dělala, pořád vypadalo jako "pigam" 😀

  9. [8]: To už je skoro jako podpis jistého učitele, který byl po dlouhém snažení rozluštěn jako králíček – trefilo se jedno písmeno 😀

    Maily byly v pohodě, ty šlo v případě potřeby ignorovat, horší bylo, že pak pár hodin před zápočty začínaly chodit upomínací esemesky a u těch oprsklejších rovnou hovory. A pár hodin před zápočtem zpravidla znamenalo pět ráno 😀

Napsat komentář: Kate Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.