Když je smutno

Někdy se to prostě stane. Zazvoní budík a vás přepadne nutkavá touha hodit ho z okna, zavrtat se ještě hlouběji do peřin a zůstat tam třeba do skonání světa. Osud je však neúprosný, a tak se zíváním hodným krokodýla vstanete, cestou nabouráte do dvou skříní a jedněch dveří, při snídani se pokecáte a ujede vám tramvaj.
Následuje den hodný divů takového rána. Den šedivý, pošmourný a slzavý – na počasí nehledě. Písmenka vám tančí před očima, aniž by vám něco říkala, nic se vám nechce, nejradši byste si na místě lehli nebo alespoň se vším sekli. Obepíšete všechny známé, olajkujete všechny fotky, pročtete všechny blogy a usilovně hledáte něco, co vám zvedne náladu. Pracovními úkoly se prodíráte jako slepí a chromí k tomu a nutnou konverzaci s kolegy udržujete jen mírně nepřítomným kýváním hlavy. Mimo to vás bolí tuhle a tamhle a na zlepšení nálady nic nezabírá.
Postupně se dnem prodíráte, protloukáte se po minutách a po milimetrech způsobem vpravdě vyčerpávajícím a večer vás nic nenadchne tolik, jako že tenhle příšerný den končí. Byl opravdu hrozný a ještě že už je pryč. Zítřek – i kdyby neměl být o nic lepší – je ještě daleko. Teď je sklonek dneška a vy už nemusíte na nikoho mluvit, s nikým se zabývat a nikdo po vás nic nechce. Konečně. Můžete vypnout, zahrabat se do peřin, slastně vydechnout.
A pak že na tu náladu nic nezabírá.

14 odpovědí na “Když je smutno”

  1. Tak tento den BLBEC zažil každý člověk a je to myslím v pořádku a vyvážené, kdybychom byli jen happy, no to by to vypadalo.
    Já mám bohužel ještě problém silně hyperaktivního člověka a spánek včetně noci je pro mne ztráta času, já bych brala spaní jen jako nutný doping tak na dvě až tři hodiny a rozjela bych den ve velkém.
    Každopádně ti přeji, co nejméně tak neplodných a smutných dnů, načrtla jsi je totiž velice věrohodně.

  2. Necítím tam ale moc smutku,spíš ten den vnímám jako úplně blbej,zbytečnej a dobře, že končí uklidňujícím spánkem. Ale vše je v kruhu, zítra a pozítří  bude hezký den, pak zase někdy blbej a tak pořád dokola.

  3. Kde není zlo, tam nevidíš dobro 🙂
    Kdyby nebyly blbé dny, nevážila by sis těch, kdy z postele vystřelíš ještě před budíkem, plná energie a nadšení 🙂

  4. Den blbec, to známe snad všichni. Důležité je, že už ten další bude určitě lepší, prostě musí. Spánek je dobrý lék, také se ráda léčím a nemusím ani zažít špatný den ☺☺☺

  5. Ach, jako bys mě dnes viděla 🙂 přesně tak to je, dny, kdy postel a peřina zní jako nejlepší plán. A počasí tomu taky moc nepřidá, nedejbože nějaká nehezká situace.

    Tak snad bude zítra lépe 🙂 a posteli zdar!

  6. Někdy se to stane. Ale pak přijde pro změnu nádherný den plný slunce, fajn lidí, den u břehu klidného šplouchajiciho moře, a takové smutné dny se z paměti vyzmizíkují zpětně do čtvrtého kolena :-).

  7. [1]: No, od učení na maturitu pomáhá skutečně máloco, tak alespoň že ten spánek 🙂 Každopádně držím palce!

    [2]: Děkuji 🙂 Tak to já jsem zase spací a klidně si pospím třeba i jedenáct hodin, když to jde 🙂

    [3]: Tak jen doufám, že těch dobrých bude víc 🙂 A je pravda, že smutek nebyl asi úplně primární emoce, byť i ten byl přítomen.

    [4]: Pravda pravdoucí 🙂

    [5]: Je fakt, že takové faktory se k tomu taky občas přidruží – a to je pak teda ještě další dimenze dne blbce.

    [6]: Taky doufám, že dnešek musí být lepší! Vzhledem k tomu, že začíná víkend, to vidím docela nadějně 🙂

    [7]: No to snad ne, i ty, Brute? Snad bude dnešek skutečně o moc lepší – i pro tebe! 🙂

    [8]: U tohohle komentáře si představuju tu exotickou japonskou krajinu, slunce a moře… a čtvrté koleno se raduje 🙂

Napsat komentář: Phera Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *