Když jde Lucifer k psychologovi

Zpravidla, když někomu něco opravdu od srdce doporučuji, vypadám u toho zhruba jako novoroční ohňostroj. Rudý výbuch tamhle, zelená raketa tuhle, zlatý déšť na konec. Všechno, co ve mně daná věc vyvolala, chce, musí ven. Už dlouho se mi nic podobného nepoštěstilo, protože takovou nálož nezvládne vyvolat jen tak něco. Natož seriál, který má naprosto všechny předpoklady pro to, aby se mi krutě nelíbil.
Začátek rozhodně nebyl příliš slavný. Trailer na seriál Lucifer jsem zhlédla se silně smíšenými pocity: pár dobrých a pár horších vtípků, pár akčních scén, nějaká ta krev, zjevně detektivní zápletka a žánr fantasy; rozhodně ne bilance, která by mě kdovíjak dostávala. Navíc na motivy komiksové předlohy a s hudbou, která by dál od mého gusta mohla být jen stěží. Nečekala jsem v zásadě nic než odpočinkový večer u něčeho, k čemu se s největší pravděpodobností už nikdy nevrátím. To jsem ještě netušila, co přijde.
Lucifer mě, jednoduše řečeno, uhranul. Žánrově jde o cosi ve stylu komediální fantasy detektivky, ale já na detektivky nekoukám, dobám, kdy jsem plošně milovala fantasy, dávno odzvonilo, a co se komedií s hlavními hrdiny, kteří neustále paří a chlastají, týče, inu, škoda slov. Jenomže pro mě to je jenom malá část téhle neuvěřitelné podívané: Lucifer je o lidskosti, o křehkosti, o sebepoznání, vývoji, rodinných i jiných vztazích, o opravdové lásce. Sledovat to, jak se emočně totálně nedospělý ďábel v lidském prostředí postupně poznává a proměňuje, je fascinující. Hloubka postav je velká a bohatství jejich charakteru značné. Nebudu zastírat, že na mé oblibě má podíl i romantická linka seriálu, která je vyloženě kouzelná – ve finále jí tam ovšem zas tak moc není. A taky perfektní obsazení a spousta vtipů, které jsou opravdu vtipné.
Lucifer (a přehánět budu jen velmi zlehka) se pro mě stal něčím jako drogou. Nevynechala jsem zatím jediný den a shledala jsem, že když mám víc volna, nedokážu přestat. Abyste plně docenili, co taková věta zrovna z mojí klávesnice znamená, shrnu to takto: nikdy v životě se mi nic takového nestalo. Jistě, jsou seriály, které se mi líbily a na které jsem se chtěla dívat pořád dál (popřípadě pořád dokola), ale takovou návykovost, jakou pro mě má Lucifer, jsem ještě nepoznala. Vzhledem k tomu, že hlavním hrdinou je šarmantní ďábel, proti jehož kouzlu je jen málokdo imunní, to má styl.
A co se toho zlatého deště na závěr týče: zatím jsou natočené tři série. Čtvrtá, původně odvolaná, se nakonec díky nehynoucí podpoře fanoušků natočí (díky, kolegové, naprosto vám rozumím). Vyjde už letos – kdy, to se zatím neví. Každopádně tak trochu skrytě doufám, že to nebude moc brzo. Taky bych chtěla v dohledné době přeci jen dělat i něco jiného.

18 odpovědí na “Když jde Lucifer k psychologovi”

  1. To zní dobře, ale doteď jsem o seriálu nic neslyšela.
    Já nějak nestíhám seriály. Vždycky se k nim dostanu s několikaletým zpožděním.

  2. Nenapraviteľný a všetkými zatracovaný svalnatý diabol, drsný ale šarmantný, ktorý sa zrazu zázrakom zmení na pozorného a vnímavého (ale stále rovnako svalnatého) chlapa len čo ťa spozná. Také niečo? 😀

  3. Vzhledem k faktu, že jsem drbna a navíc zvědavá, našla jsem si pan Lucifera a je to skutečně kus chlapa.
    Myslím, že jsi mne maličko přesvědčils, že by stálo za to hodit oko, jsou na to skvělé recenze.
    Něco podobného, tedy tu fascinaci jsem zažila naposledy u seriálu Hra o trůny, kdy jsem se dokázala dodívat osm serií za víkend, je to nezdravé, ale úžasné.

  4. Ty jo, nevím, ten představitel je takovej slizkej hnusák 😀

    Ale jeden dva díly možná zkusím, když to tak vychvaluješ 🙂 Díky za tip!

  5. [1]: Díky 🙂

    [2]: Ano, to je naprosto přesné! 🙂

    [3]: No však já taky – první série je z roku 2016 🙂

    [4]: Tomu jako člověk lekavý naprosto rozumím 🙂

    [5]: To naštěstí ne 😀

    [6]: Jo, musím přiznat, že Tom Ellis v hlavní roli mi asi tak jako jeden ze tří herců na světě připadá skutečně pohledný 😀 Po prvním dílu jsem byla překvapená, jak moc dobře hodnocená to je, ještě mi to tak dobré nepřišlo. Ale pak… no, ohňostroj 🙂
    Vidíš, zrovna Hře o trůny jsem nikdy na chuť nepřišla. Možná kdybych nebyla tak přecitlivělá, tak bych ji zvládla líp, ale takhle jsem se na ni moc nemohla dívat.

    [7]: Taky mi ze začátku nijak neučaroval, ale dej mu šanci 🙂 Já bývám vůči takovým těm tradičně pohledným fešákům naprosto imunní, ale Lucifer je skutečně šarmantní – jen potřebuje pár dílů, aby se mohl projevit na všech rovinách 🙂

  6. Jedinou seriálově strovnatelou drogou pro mě kdysi byl Útěk z vězení a v jiném, metafyzičtějším smyslu Breaking Bad.

    Z Lucifera je mi špatně, už pilot jsem nedokoukal, herec na mě působí jak poloviční gay. Nicméně proti gustu žádný dišputát!

  7. [9]: Tak to je silná reakce 😀 zjevně to tedy není seriál pro tebe 🙂

    [10]: Jsem moc ráda, že se ti první díl líbí! 🙂 A on Lucifer slizák prostě trochu je. To nemůžu popřít 😀 ale Chloe na něj má dobrý vliv 😉 a Trixie je skvělá! 🙂

  8. Hmm, kdysi jsem zkoušela, ani nevím, jestli jsem nakonec viděla první díl nebo ne, ale pamatuju si, že mě to nezaujalo. A to přitom mám fantasy velice ráda, ještě k tomu vtipné fantasy, to zní skvěle! Tak nevím, třeba tomu ještě někdy dám šanci.

  9. [11]: Trixie je to dítě? Já nevím, v tom prvním dílu mi spíš vadila, vono s dětmi je to těžké 🙂 Hlavně má angličtina je mizerná a ona hrozně žvatlá 🙂

  10. [13]: To bude možná ten rozdíl: pro fanoušky žánru třeba tenhle seriál zas tak zajímavý nebude. Ale já rozhodně fanoušek žánru nejsem 🙂

    [14]: Ano, Trixie je holčička 🙂 A žvatlá hodně, to je fakt. Což mě ale přivádí k otázce: ty na to koukáš bez titulků?! Neuvěřitelné.

  11. Moje maminka miluje Lucifera a studentky mi ho teď doporučovaly v hodině. Musím se přiznat, že mě po první sérii přestal bavit, ale fascinaci chápu :)) Navíc teda tvoje recenze by se rozhodně měla objevit na ČSFD nebo tak někde, protože tohle kdyby si přečetli tvůrci, věřím, že by zaslali i podepsanou fotografii Lucíka 😀

    A už aby ta série byla, maminka je neodbytná a nic ji vlastně nebaví tolik jako Lucifer. Každý víkend se ptá, kdy stáhnu další díl…

  12. [16]: Tak to bych si s maminkou moc rozuměla! 😀
    Mně se osobně asi nejvíc líbila první polovina druhé série. Tam je nejvíc toho, co na tom seriálu mám ráda a prakticky všechny postavy se tam nějak zajímavě rozvíjejí. Později už tam pak vždycky někdo stagnuje nebo se opakují předchozí scénáře.
    Podepsaná fotografie Lucíka? Mmm, lovely! 😀

  13. [15]: Ano, bez titulků. Na anglicky znějící věci už jinak nekoukám. Pravda, občas nerozumím, ale přijde mi, že s titulky se člověk nic nenaučí 🙂 Takhle sice třeba posouvám video zpět a zkouším nesrozumitelnou věc rozluštit, ale to se často nestává. Mám za sebou v součtu několik set dílů Star Treku aj. seriálů a spoustu filmů, rozhovorů a nakonec i hudby, i když u té mě většinou slova nezajímají 🙂

Napsat komentář: stuprum Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *