Představte si, že je možné chirurgicky podstoupit proceduru, která vám oddělí vzpomínky na soukromý a pracovní život. Když jste doma, nepamatujete si nic z práce, nepoznáváte své kolegy, vlastně ani nevíte, co děláte. A když přijdete do práce, přestává pro vás existovat rodina i přátelé a nedovedete si představit, jaké to je jít do lesa. Práci si neberete domů a vaše soukromí vám zase nepřekáží v kanceláři. Šli byste do toho?
Pokaždé, když zjistíte, že tu jste, tu jste proto, že jste se rozhodli vrátit.
Mark S. (Adam Scott) je hlavním hrdinou seriálu Odloučení (Severance), který se pro tuto proceduru dobrovolně rozhodl. Nedávno mu totiž zemřela žena a bolest, kterou si v soukromí prochází, se zdá neúnosná. Jak lákavé je na to všechno na osm hodin denně zapomenout! Jenže kdo vlastně jste, když nemáte žádné vzpomínky? Co to v té práci vůbec děláte? A co tam dělají s vámi?
Je důležité, abyste měl laskavé oči. Víte, jak své oči udělat laskavé?
Postupně se před námi rozplétá příběh čtyřčlenného oddělení, kde odloučení podstoupili všichni. Nevíme, kdo ti lidé jsou, jaká čísla jim to běhají po monitorech a proč se k tomuhle životu rozhodli, a spolu s nimi se snažíme zjistit, co se to tu vlastně děje. Od zcela banální otázky, jestli je jejich pracovní já šťastné až po to, proč vedení nechce, aby potkávali lidi z jiných oddělení, kde se v těch aseptických chodbách vzala místnost, kde někdo chová kůzlata, nebo proč za soukromým já Marka S. jednoho dne přijde někdo, kdo tvrdí, že je jeho kolega z práce a že to celé nějak smrdí.
Jelikož jste dosáhla kvóty 75 %, vysloužila jste si pětiminutový hudebně-taneční zážitek.
Odloučení dokazuje, že i z obyčejného záběru na korporátní kancelář může mrazit, a informace dávkuje tak, že navzdory relativně pomalému tempu jde o jeden z nejnapínavějších seriálů, jaké jsem kdy viděla. Rovněž vyniká geniálně subtilními hereckými výkony (herci například museli být schopni důvěryhodně a zároveň poznatelně oddělit soukromá a pracovní já svých postav) i opravdu chytrým scénářem s hlubokým přesahem do našich vlastních problémů. I pro nás se dost možná práce stala jakýmsi zvláštním kultem, naše pracovní a soukromá já jsou do značné míry odlišná, a někdy není tak úplně jasné, jestli jsme sami sobě spojenci, či nepřáteli. Co všechno před sebou skrýváme – a zvládneme o sobě zjistit celou pravdu?
Všechno, co vám kdy o odloučení řekli, je lež.
Seriál režírují Ben Stiller a Aoife McArdleová a najdete ho na Apple TV. Od roku 2022 je na světě první série, která končí jedním z nejlepších dějových zvratů (a zároveň cliffhangerů), jaké jsem kdy viděla. Druhá série, která zdatně kráčí ve stopách své předchůdkyně, vychází týden po týdnu právě teď. Jestli máte chuť se podívat na něco opravdu chytrého a originálního, pak Odloučení jednoznačně doporučuji. Jen mi pak dejte vědět, co si myslíte o těch kůzlatech!
To je těžko představitelné,vzhledem k tomu, ze s kolegy mluvime i o tom,co je mimo praci a doma o práci… nicméně on taková dosociativni porucha psobnosti existuje, i když neni to striktnr race/domov..
Řekla bych, že většina konverzací v práci je o životě mimo práci 🙂 A naopak – poměrně velká část mimopracovních konverzací je právě o práci… a oddělit to není legrace.
Do něčeho takového bych nešel. Jen ať funguji pěkně pohromadě se vším, co ke mně patří.
Vůbec si nedovedu představit, jaké okolnosti by právě tebe dovedly přimět k nějakému podobnému kroku.
Tak ten seriálový tip zní fakt zajímavě. Ale osobně bych do toho taky rozhodně nešla 🙂
I když – dokázat doma vypustit z hlavy práci a naopak – to je dlouholetá pracně trénovaná dovednost. A jde to. I bez chirurgického zásahu 🙂 (byť ne stoprocentně, leč dostatečně)
Ráda slyším, že to jde! Mně se to osobně dařilo jen v dobách, kdy jsem měla práci, která mě nebavila, takže nebylo o čem mluvit, ale zároveň nijak zvlášť nevytáčela, takže opět nebylo o čem.
Aaach, to je zajímavé! Jen bohužel nemáme Apple TV, máme jen Netlix a vždycky mě to trhá do rozhodovací paralýzy, když vidím, co se děje na ostatních VoD platformách:)
Zrovna Apple TV se podle mě čas od času vyplatí pořídit. Jsou tam takové feel-good pecky jako Ted Lasso a pak opravdu dobré vážné věci jako Morning Show, Silo nebo tenhle diamant. Ale celkově je jejich tempo spíš nižší, takže je to takové kouknout a dost 🙂
Možná by to bylo zábavný… Tak tejden.
Dovedu si takovej systém představit jako takovou skoro-dovolenou.
Ale kdybych si jako musel vybrat, tak už to asi doklepu tak, jak to je teď… 😀
Pro jedno já skoro-dovolená, pro druhé věčná práce, kde neexistuje v zásadě ani spánek, ani víkend. I tejden je možná moc 😀
Brzy budeš na ulici potkávat celé legie Severanců!
Možná že už jsou mezi námi teď – akorát nám to tají!
Asi si to neumím představit . Je jasné, že ne se všemi člověk probírá vše, ale bez toho bychom byli jako roboti.
Marie Veroniko, děkuji za info, seriál vypadá zajímavě.
Zdravím, Helena
Moc zajímavé na tom je, že ta pracovní varianta prakticky všech postav, které v seriálu vidíme, je tak nějak ve výsledku lepší člověk než ty osoby, kterými jsou venku… To otevírá celou řadu dalších otázek.