Jak se mi žije na doktorátu

Všichni zdejší štamgasti dobře vědí, že je tomu víc než rok, co jsem se rozhodla udělat poměrně dramatický řez svým životem: seknout s prací, zapomenout na třpytivou kariéru v marketingu a jako doktorand se zcela oddat akademickým radovánkám. Rozhoupávala jsem se k tomu dlouho a každou etapu mého rozhodování provázely četné relevantní i naprosto zbytečné obavy. Dnes, po měsíci a půl nového života, si říkám, čeho jsem se to vlastně tak děsila; a proč jsem vůbec kdy váhala.

Když jsem po magistru opustila fakultu a nastoupila do práce, měla jsem pocit, jako by se mi svět studia ze dne na den nesmírně vzdálil. Už po pár týdnech mi připadalo, že jsem naposledy chodila do školy snad před deseti lety; celé se to jevilo nesmírně, nepřekročitelně daleko. Teď mám tentýž pocit, jen opačně. Práce se vznáší v mlhavém oparu kdesi vzadu, jako by pro mě ze dne na den přestala existovat. Stala se dokonalou minulostí, něčím zcela nepodstatným. Něčím, na co nikdy nebudu nostalgicky vzpomínat.

Do studia jsem se ponořila, jako bych s ním přestala včera. Nebylo třeba přechodných období ani zvykacích lhůt. Za šest týdnů semestru jsem do sebe naládovala šest knih, podala si grantovou žádost a trhla rekord nejdelší akademické publikace, jakou jsem kdy v celku přečetla (doufám, že u těch pěkných osmi set stran nadlouho zůstane). Dokonce jsem se rozhodla přihlásit do soutěže Science Slam, ve které doktorandi a akademici formou stand-upu popularizují svůj výzkum. To by bylo ještě před pár lety nemyslitelné.

Dnes už je ale všechno jinak. Týká se to jak pandemické situace, která i na mě tíživě doléhá a hlásí se hmatatelným společenským absťákem, tak mého studia. Po dlouhé době totiž znovu cítím, že jsem někde, kde můžu být skutečně šťastná. Málem jsem se smířila s tím, že něco takového není možné, teď ale stojím na prahu nové etapy a jsem pevně rozhodnutá. Přišel čas přestat myslet na zadní vrátka. Moje cesta vede kupředu – ať už to znamená cokoli.

33 odpovědí na “Jak se mi žije na doktorátu”

  1. Science slam mě absolutně nadchnul 🤩 do toho bych hnedka šla taky! A tobě držím palce, budeš skvělá!
    Jinak musím říct, že se cítím v něčem dost podobně a přitakávala jsem během čtení – jak mám mezi prací čas, vrham se na četbu k disertaci a užívám si to extrémně ❤️

    A ke covidu… Jak já ti rozumím. V pátek jsem brečela kamarádce do telefonu, že další lockdown nemůžu přežít (dneska o půlnoci nám začíná). Ale to zvládneme… Musíme, protože za to ty životy ostatních stojí. A kdyby něco, jsem na netu pořád, můžem povykladat, i když si moc dobře uvědomuju, že klasický kontakt to nenahradí.
    Drž se, posílám obejmutí! ❤️❤️❤️

    1. Díky, díky, vřelé díky! 🙂 Je moc hezké slyšet, že i po těch rocích, které už jsi na doktorátu strávila, se tak ráda vracíš k četbě na dizertaci a přese všechno tě to pořád těší 🙂 A k tomu covidu – držím nám všem palce. Zvládneme to, držme se!

  2. Páni, takový krok chce kuráž, smekám! Sama bych asi tenhle krok neudělala, nebo alespoň ne teď, když jsou doma děti. Držím pěsti , ať to všechno klapne! 🙂

    1. Myslím, že kdybych měla děti, tak bych se takhle nerozhodla. Na to je to zkrátka příliš velká finanční nejistota, respektive vlastně spíš jistota – peněz je prostě málo. Takhle to ale nějak zvládnout jde 🙂 Moc děkuji! 🙂

  3. Sice na oblast marketingu nebudeš nostalgicky vzpomínat (a já se ti vůbec nedivím), ale zrovna tahle zkušenost se, myslím, třeba právě pro popularizaci výzkumu velmi dobře hodí, takže budeš mít drobnou výhodu, kterou rozhodně stojí za to využít i v akademickém světě; však řada metod není využitelná jen ve firemní oblasti a ve vztahu k peněžním ziskům, ale má výrazně obecnější použití :-).

    1. Ano, to rozhodně! Třeba o té grantové žádosti jsem uvažovala jako o marketingu víceméně od začátku a hned jsem tam taky našoupala patřičná klíčová slova, která teď v akademickém světě letí 🙂

  4. Budu se opakovat, psala jsem to u této příležitosti, ale mělo to tak být.
    Tečka.
    Máš před sebou cestu, kterou chceš šlapat a nejdůležitější je to sloveso chceš. Nikoliv musíš, už jen ta svoboda je cítit na dálku, je opojná.
    Každý nemá koule to změnit, tak si to užij.

  5. Já si denně říkám: jen kupředu do náruče pařeb. To je totiž oblast, kde může člověk dojít daleko i za prahem juvenilních let!

  6. Připojuji se k nadšení k Science slam a rozhodnutí. Marketing je sranda (taky jsem v něm na čas pevně kotvila a doteď částečně kotvím), ale jen „čistokrevnej“ marketing je tak trochu skořápka bez jádra. Ať se daří a šťastnou plavbu!

    1. Děkuji! 🙂 Marketing tak, jak jsem ho dělala, nebyl bohužel většinou ani ta sranda 😀 Aby mě něco takového alespoň částečně bavilo nebo naplňovalo, musel by to být marketing pro něco, co považuji za skutečně přínosné a dobré. A toho skutečně mnoho není.

  7. Kruci, začínám mít nějaký zmatek v tom, kdy je pondělí. Ani já jsem si tě ve světě marketingu nedokázala dlouhodobě představit a jsem šťastná, že ses vrátila k tomu, co tě naplňuje. Jen tak dál!

    1. Chechtám se, až se za břicho popadám, aneb pondělí dokáže být pěkně zrádné! 😀 Myslím, že ty tři roky budu zpětně hodnotit, jak se dnes moderně říká, jako „zkušenost“. To je konec konců čistá pravda 🙂 Vřelé díky! 🙂

    1. Děkuji 🙂 V to také doufám! Moje dřívější zkušenost mi ale napovídá, že by mohlo. Když je člověk tam, kde být má, jde najednou ledacos až zázračně samo 🙂

  8. Držím palce a máš můj obdiv. 🙂 Ale je krásné slyšet, že ses vydala správnou cestou. Určitě se to všechno zase napraví a my budeme moct fungovat normálně. Přece tahle situace není dlouhodobě udržitelná. Drž se!

  9. Jsem u tebe poprvé, ale kvituji, že jsi odvážná. Držím ti palce, ať studium zhodnotíš a pomůže ti v životě. Hodně toho budoucího bude snadnější. A korona? Ta přejde, musí, je zde aspoň naděje. Drž se, „bude líp!“ ☺

  10. Tímto článkem jsi mě neskutečně potěšila! Doktorát mě láká, ale můj vedoucí bude mít volné místo až od léta, takže poslední měsíce hodně váhám, zda se do toho pouštět nebo ne – zda si hledat práci na půl roku, když jí pak zanechám – a budu schopná se do studia po přestávce ještě plně ponořit? Tvůj článek mě krásně pozitivně namotivoval, díky za to a přeji hodně štěstí 🙂

    1. To moc ráda slyším! 🙂 Můžu tě uklidnit, menší pauza nemá opravdu žádný negativní vliv, mně naopak moc pomohla, protože jsem v mezičase posbírala svou poztrácenou motivaci 🙂 Jestli tě to láká, určitě do toho jdi – budu ti moc držet palce! 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *