Advent je pro mě snad nejkrásnější doba v roce.
Je to čas jako stvořený pro to, abyste si zapálili svíčku a vonnou tyčinku, uvařili si čaj, usadili se v křesle a jen tak seděli. Na hořící svíčce je vždycky něco tajemného a hlubokého. Zvlášť když hoří ve tmě a ta v adventu padá tak brzy!
Hořící svíčky na adventním věnci znamenají čekat a těšit se. Není těšení to nejkrásnější? Pro mě určitě ano. Je nenásilné a k ničemu vás nenutí. Potom, když už to přijde, když víme, že máme mít radost, je to vždycky o něco těžší. Jak už to tak bývá, když radost mít musíme, tak to zrovna nejde. Ale dobu čekání a příprav okolnost, že zrovna nemáme na nic takového náladu, kazí mnohem míň, protože zítra na to náladu třeba mít budeme a času je ještě habaděj.
Co mi půvab tichého a skromného očekávání adventu narušuje, jsou obchodní Vánoce. Ty žádný advent nemají (za těšení by toho obchodníci mnoho netrhli) a začínají ideálně už v říjnu. Nevadí mi kýčovití Santa Clausové, protože Santa Claus je po česku Mikuláš a ten není vánoční. Nemám ale ráda, když v adventu všude hrají koledy, ty totiž k Vánocům skutečně patří a narušují ticho očekávání. A už vůbec nemám ráda, když se Vánoce představují jenom jako dávání dárků, které končí čtyřiadvacátého večer. To totiž nejsou Vánoce, ale obchodnická fraška.
Venku už je tma a nejezdí skoro žádná auta. Ticho ruší jen cvakání klávesnice. Myslím, že si jdu zapálit svíčky. Dnes budou ještě dvě.
Hezký!
Nemáš to jednoduché, když se snažíš užít si klidný předvánoční čas… Dobrá strategie je vybrat čistě symbolické dárky a sehnat je už třeba v listopadu. Pak se můžeš zcela vyhnout velkým obchodním centrům přeplněným davy lidí a zamořeným koledami.
Očekávání a těšení se bývá to nejlepší, naprostá většina kladných pocitů z určité události jde na konto právě předcházejícímu období plnému nadšeného vyhlížení dne D 🙂
Díky za komentáře! S tím těšením určitě souhlasím 🙂 Ale sehnat vánoční dárky v listopadu mi nikdy nešlo. Nějak na to, když je ještě moc brzy, nemám ještě tu správnou náladu.