O tradicích

Spolu s Velikonocemi se mi dere na klávesnici jedno z mých tradičních horkých témat: velikonoční (a jiné) tradice. Mám to štěstí, že mě škola obdařila jistým základem v antropologii, takže pro mě nejsou jen prázdným zvykem – u mnohých znám jejich původ a účel. Řeknu vám na rovinu, že mé mínění o nich to nijak nezlepšilo.
Velikonoční tradice jsou pohanské náboženské rituály plodnosti. Římští mladíci chodili s důtkami a řezali římské matróny, které jim nadšeně běžely vstříc, neboť plodnost byla pro ženu v zásadě skoro celá její čest a existence. Vejce snad ani netřeba zmiňovat, tam je tahle tematika zcela očividná. Přestože jsme dnes tuto tradici učesali a dětem chlácholivě tvrdíme, že to je, „aby maminka byla celý rok svěží“ nebo „aby neuschla“, pravda je poněkud jiná.
Svatební tradice jsou totéž v bledě modrém. Rýže se nehází proto, aby měli novomanželné dost peněž, nenechte se mýlit. A ta část svatebních tradic, která není rituál plodnosti (případně nějaká relativní novinka s pointou v alkoholu), jsou úlitby kultu předků. Závoj nevěsty, rozbíjení talíře, přenášení nevěsty přes práh – všechno bezpečnostní opatření, aby na ni, chudinku, která se vyvázala z ochrany svých otcovských předků, nemohli v nestřežené chvíli, kdy nad ní noví předkové ještě lhostejně krčí rameny, útočit cizí duchové.
Vánoční a novoroční tradice jsou pro změnu tradice věštební. Šupiny v peněžence (nebo kdovíkde všude), krájení jablek, svíčky na vodě, ba i alkohol a ohňostroj na Silvestra slouží k očištění přítomnosti, navrácení řádu a předpovědění či zajištění budoucnosti.
Je 21. století a pomlázka stále letí, stejně jako letí rýže na hlavu novomanželů. Nedovedu si to vysvětlit, neboť prakticky všichni máme v kapse chytrý telefon a na ruce chytré hodinky – a přesto vykonáváme tyhle prastaré úlitby bohům, jejichž jména ani neznáme a na jejichž božskou sílu nevěříme, a nikomu na tom nepřijde nic divného. Ať křesťan či ateista, oba pletou na Velikonoční pondělí pomlázku a o svatebním dni rozbíjejí talíř. Nemám pro to pochopení. Kdo na předky a antická božstva věří, ať si pomlázku plete, ba ať si klidně vezme i ty důtky a mlátí s nimi své souvěrce jedna radost. Ale na mě s tím nechoďte. Ke kultu antických bohů se nehlásím a Zemi neuctívám – a v dohledné době to nezamýšlím měnit.

10 odpovědí na “O tradicích”

  1. Ale některé ty tradice se mi líbí, i když já sama je skoro nedodržuju.

    Myslím že je dobře, když se to předává mladým lidem, a ti to budou předávat potom dál, svým dětem a vnukům.

  2. [1]: Já ano. Ale ne takhle.

    [2]: Já bych byla raději, kdybychom předali svým dětem něco, v co sami skutečně věříme a co děláme z přesvědčení, že to má smysl. Ne něco, co je jen vyprázdněné gesto a prostě se to jenom kdysi dělalo.

  3. Jo, je to zvláštní, jak pohanství u lidí přetrvává, přestože většina jsou atheisté a veškeré náboženství odmítají.
    To ti pohané byli ve svém jednání alespoň konsistentní, když tomu věřili, ale dnešní lidi… Je to ale bordel 😀

  4. Mně celkem stačí ta duchovní složka Velikonoc, vůči takovým těm "pomlázkovým velikonočním tradicím" jsem hodně odtažitý, nevyhledávám žádnou sváteční společnost, nikoho jsem nešlehal a radši se jdu pokochat tím, co příroda dokázala za pár jarních dnů všechno natropit, protože co už je větší zázrak k pokornému žasnutí? Protože já být na místě přírody, asi bych si vzal "sick day" :-).

  5. [4]: Úplně mi to bereš z úst (respektive z prstů na klávesnici)! Oni teda ti pohané byli zase nekonsistentní jinak, ale to už je jiný příběh a nás se týká tenhle 😀

    [5]: Přesně tak. Velikonoce mám moc ráda – a kdyby se s nimi nepojily podobné tradice, byla bych ještě spokojenější 😀 Krásně řečeno. Díky za komentář.

    [6]: Tak teď jsi mě nachytala na švestkách 😀 Fakt nevím. Ale vzhledem k tomu, že se jedná jen tady o naši místní tradici, která jinde moc není, tak bych si myslela, že je to prostě jen nějaký náš lokální výstřelek bez většího antropologického významu 😉

  6. No tak zas něco, na čem se shodneme! 😀 Ach, jak já nenávidím ty prázdné tradice. Velikonoce, Vánoce a další jsou pro mě prostě další obyčejné dny a nevidím důvod, proč kolem nich tolik bláznit…
    Tvůj výlet historií tradic byl více než zajímavý a poučný… 😉

  7. [8]: Pro mě to právě obyčejné dny nejsou – mám je ráda a vždycky si na jejich slavení dávám záležet. A o to víc mě tyhle tradice točí 😀 Děkuji 🙂

    [9]: Tak snad brzy přijde den, kdy maminka přežije, že budeš dodržovat to, co přijde smysluplné tobě 🙂

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.